Biorytmus našeho organismu zaznamenává den co den nejvyšší a nejnižší body – vždy v tom samém čase. Tuto křivku určuje náš krevní tlak a pulsová frekvence. Ráno zpravidla prudce stoupá a vrcholí okolo deváté hodiny. Druhý vrchol následuje v brzkých odpoledních hodinách.

V souladu s tím probíhá také rytmus naší duševní aktivity – první vrchol dosahuje mezi 10. a 12. hodinou, druhý mezi 15. a 16. hodinou. Nejvíce tedy dokážeme vykonat okolo jedenácté hodiny, nejméně mezi druhou a třetí ráno. Výkyvy v tempu našich vnitřních hodin mají překvapující výsledky:

Jeden kilojoul na snídani se neprojeví na naší váze tak, jako totéž množství večer. Důvod: organismus ráno spaluje uhlohydráty lépe jak v jiné denní době.

Na to, co si potřebujeme zapamatovat na krátký čas jsou nejvýhodnější dopolední hodiny, pro dlouhodobou paměť hodiny odpolední. Text přečtený o 9. hodině ráno si žáci zapamatují lépe jako informace, které dostanou o 15. hodině. Po týdnu si však lépe pamatují učivo přednášené odpoledne.

Nejrychleji dokážeme počítat mezi 10. a 12. hodinou, o něco pomaleji mezi 16. a 20. hodinou.

Pobyt v zakouřené místnosti snáší náš organismus o 3. hodině ranní o 50% lépe, jako o 15. hodině. Důvod: nedostatek kyslíku v tkáních překonává organismus v určitém čase lépe nebo hůře.

Chronobiologie a naše tělo

0. hodina

Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více, jako přes den.

1. hodina

Většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest.

2. hodina

V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Krevní tlak totiž klesá a ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater, která využívají tyto klidné chvíle, aby intenzivněji zpracovala látky důležité pro organismus. A kromě těch, které odstraňují z organismu všechny jedy. Tělo je podrobeno jakémusi velkému prádlu. Jestliže v tuto dobu nespíte, není vhodné pít kávu, čaj a zvláště lihoviny. Nejlépe je vypít sklenici vody nebo mléka.

. hodina

Tělo odpočívá, fyzicky jsme zcela vyčerpáni. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak a pomalý puls i dech.

4. hodina

Spánek ztrácí svoji hloubku, krevní tlak začíná stoupat. Tlak je stále nízký, mozek je zásoben minimálním množstvím krve. Je to hodina, kdy lidé nejčastěji umírají. Tělo pracuje na nejnižší obrátky, ale sluch se zbystřuje. Probouzíme se nepatrným hlukem.

5. hodina

Ledviny jsou v klidu, nic nevylučují. Vystřídali jsme už několik fází spánku. fázi lehkého spánku a snů i fázi hlubokého spánku beze snů. Kdo v tuto hodinu vstává, bývá brzy čilý.

6. hodina

Tlak se zvyšuje, srdce bije rychleji, krev pulsuje v žilách. I když chceme spát, naše tělo se už probouzí.

7. hodina

Imunologická ochrana našeho organismu je zvlášť silná. Kdo se dostává v tuto hodinu do styku s viry a bakteriemi, má větší šanci jim odolat.

8. hodina

Hladina hormonu kortizonu, který zabraňuje zápalům, je velmi nízká. Proto revmatici pociťují bolesti kloubů intenzivněji, jako kdykoli jindy. Tělo si odpočinulo, játra zbavila náš organismus jedovatých látek. V tuto dobu není v žádném případě vhodné pít alkohol – je to zátěž pro játra.

9. hodina

Zvyšuje se psychická aktivita, snižuje se citlivost na bolest. Srdce pracuje naplno.

10. hodina

Ideální čas pro práci: srdce i krevní oběh pracují na plné obrátky a i mozek je správně prokrvený. Aktivita se dále zvyšuje. Jsme v nejlepší „sportovní“ formě. Mohli bychom hory přenášet. Takový elán si uchováme do oběda. Do této doby se vypořádáme s jakoukoli prací.Kdo právě teď popíjí kávu nebo se baví s přáteli o hloupostech, plýtvá svými silami, které později ochabnou.

11. hodina

Srdce pracuje nadále rytmicky, v souladu s naší psychickou aktivitou. Větší zátěž se takřka nepociťuje.

12. hodina

Nastává okamžik mobilizace všech sil. Je škoda se teď vydatně najíst – vhodnější je posunout oběd o hodinu později.

13. hodina

Začíná přechodný pokles výkonnosti – je to čas na polední přestávku, protože v žaludku stoupá tvorba kyselin. Játra odpočívají a do krve se dostává trochu glykogenu. První období denní aktivity minulo a člověk pociťuje únavu, třebaže ho čeká ještě mnoho práce. Potřebuje si odpočinout.

14. hodina

Křivka energie klesá. Je to druhý nejnižší bod ve 24 hodinovém cyklu. Reakce se zpomalují. Většina krve se v důsledku trávení soustřeďuje do vnitřních orgánů, hlava je „vykradená“, vhodný je krátký odpočinek. Lidé navyklí na odpolední spánek dostávají o třetinu méně infarktů, jako ti, co zahánějí tuto únavu kávou. Vhodné jsou též uvolňovací cviky autogenního tréninku.

15. hodina

Nastává opět zlepšení. Smyslové orgány jsou maximálně zbystřeny. Gurmáni si mimochodem nejraději sedají ke stolu právě v tuto dobu. Znovu se dostáváme do kondice.

16. hodina

Nový vzestup výkonnosti a tudíž nejvhodnější čas na vyřízení neodkladných záležitostí. Léky proti bolesti v tomto čase účinkují obzvláště dlouho.

17. hodina

Pracovní schopnost je ještě vysoká, sportovci trénují s dvojnásobnou energií. Příhodný čas na trénování tělesné výdrže například na jógu. Trénink je zvláště účinný, zatím co po ranním cvičením není možné počítat s mimořádným růstem výkonnosti.

18. hodina

Znovu klesá citlivost na fyzickou bolest. Zvyšuje se přání více se pohybovat. Psychická svěžest se postupně snižuje.

19. hodina

Krevní tlak stoupá, psychická stabilita je na nule. jsme nervózní a můžeme se pro hloupost pohádat. Je to nepříznivá doba pro alergiky. Začínají bolesti hlavy.

20. hodina

Při pozdější večeři se doporučuje konzumovat potraviny bohaté na bílkoviny a vyloučit uhlohydráty. Játra v této době snášejí alkohol lépe jako v ranních hodinách. V tuto dobu dosahuje naše váha maxima. Reakce se vyznačují podivuhodnou bystrostí. Řidiči jsou v perfektní formě, k haváriím takřka nedochází.

21. hodina

Psychický stav je normální. Tato hodina je zvláště vhodná pro studenty či herce k zapamatování si učebního textu nebo rolí.Večerní paměť je vnímavější a schopná si vštípit mnohé, co se nepodařilo ve dne.

22. hodina

Krevní tlak opět klesá, výkonnost ustupuje. Kuřáci by měli vědět, že v tuto dobu se nikotin mimořádně špatně vylučuje z organismu. Pro ranní ptáčata je nejvyšší čas jít spát. Krev je přeplněna bílými krvinkami. Místo 5-8.000 dosahuje v tuto chvíli počet leukocytů 12.000 na jeden kubický centimetr.

Tělesná teplota klesá.

23. hodina

Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk.

24. hodina

Poslední hodina 24 hodinového cyklu. Jestliže jsme šli ve 22 hodin spát, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil.

Orgánové hodiny – přehled

Hodin	Maximum činnosti	Minimum činnosti
1 –	JÁTRA	TENKÉ STŘEVO
– 5	PLÍCE	MOČOVÝ MĚCHÝŘ
5 – 7	TLUSTÉ STŘEVO	LEDVINY
7 – 9	ŽALUDEK	OBAL SRDCE
9 – 11	SLINIVKA, SLEZINA	TŘI OHŘÍVAČE
11 – 1	SRDCE	ŽLUČNÍK
13 – 15	TENKÉ STŘEVO	JÁTRA
15 – 17	MOČOVÝ MĚCHÝŘ	PLÍCE
17 – 19	LEDVINY	TLUSTÉ STŘEVO
19 – 21	OBAL SRDCE	ŽALUDEK
21 – 2	TŘI OHŘÍVAČE	SLEZINA, SLINIVKA
24 – 1	ŽLUČNÍK	SRDCE

V této souvislosti jsou zajímavé i pozorování chronobiologů o účincích léků na náš organismus:

– léky proti bolesti jsou ráno a v poledne účinnější

– v ranních a dopoledních hodinách jsou bolesti méně snesitelné, jako okolo 14. hodiny. Proto je vhodnější dát si například zuby vytrhat odpoledne i proto, aby bolest po trhání rychleji ustoupila.

– lokální umrtvení aplikované mezi 14. a 15. hodinou působí déle než v jiném denním čase

– místo užívání léků 3x denně předepisují dnes lékaři čím dál častěji přesné hodiny, kdy má pacient daný lék užívat. Například zakazují užívat léky na snižování krevního tlaku po 18. hodině. V této době jsou naopak nejúčinnější léky proti zvýšené tvorbě žaludečních kyselin. Antidepresiva doporučují užívat v největších dávkách ráno, kortizonové přípravky určené na léčbu astmatických problémů mezi 8. a 15. hodinou.

Orgánové hodiny a letní čas

Biologické hodiny odměřují náš čas ovšem pořád stejně. Ale posunutí času dvakrát do roka vyvolá v našem organismu pořádný zmatek.

Někteří lidé vnímají zavedení letního času téměř bez problémů, někteří ho vnímají špatně. Ti, kteří jsou k sobě citlivější, uvádějí, že zavedení letního času se projevuje zvýšenou únavou, problém vstávání u dětí, je na nich znát snížená schopnost učit se atd.

Psychiatr doc. MUDr. Jaroslav Baštecký v pořadu ČT O zdraví uvádí: „U citlivějších jedinců z těch nejdůležitějších potíží je to těžká únava, ale zejména v odpoledních hodinách jsou to poruchy soustředivosti vedoucí k zapomnětlivosti, k různým ztrátám. Jsou to vegetativní potíže, to je například bušení srdce, pocení a určité závratě.  Nejhorší na tom je, že zavádění letního času se sumuje s jarní únavou, která postihovala tyto citlivé jedince ve zvýšené míře i dříve a navíc v posledních letech v důsledku značných výkyvů počasí ještě přichází další stres. Čili je to podle mého názoru kombinace tří stresů.“

Jak je vidět, více než jedné třetině obyvatelstva způsobuje změna času problémy.

Letní čas je administrativní opatření, které je nepřirozené – nevyskytuje se v přírodě. Jedná se o nařízení, že po určitou dobu se budeme všichni tvářit, že je například 6 hodin ráno, ale ve skutečnosti je 5 hodin (skutečný čas se dá zjistit naprosto jednoduše – slunečními hodinami). Tento předpis však naše tělo nepřijímá. Řídí se přírodou, nikoli úředním nařízením. Našemu organismu je úplně jedno, co nám úředníci přikáží – orgánové hodiny fungují podle toho, co je přirozené. Jestliže tedy v letním období váš budík ukazuje pět hodin ráno a vy máte vstávat do práce, abyste v šest hodin zařezávali, pak ve skutečnosti vstáváte podle slunce ve čtyři hodiny a tělo pracuje na nejmenší obrátky. Má co nejvíce odpočívat.

Nařízeným letním časem tedy vstáváme v době, kdy tělo potřebuje nejvíce regenerovat a sbírat síly. Pak se nemůžeme divit, že při dlouhodobém působení takovéhoto časového nepořádku naše těla místo obnovy a svěžího vstávání, se bouří a reagují na toto násilí zhoršenými funkcemi vnitřních orgánů, zrychleným stárnutím, častější únavou, náchylností k různým nemocem a pravděpodobně i nižším věkem, než by mohl být bez tohoto opatření.

Přičteme-li k tomu skutečnost, že tělo si na nový životní rytmus zvyká přibližně půl roku, pak docházíme k závěru, že při pravidelném půlročním „šibování“ s časem nám to také pěkně „šibuje“ s organismem. Tělo je v neustálém, desítky roků trvajícím zmatku.

Orgánové hodiny se tedy řídí skutečným časem, v našem případě středoevropským časem – úřední nařízení naše těla nerespektují. Dopady jsou všeobecně známy. Proč tedy jsme nuceni se podřizovat letnímu času – náhodou? Neznalostí? Úmyslem?…

V důsledku zavádění letního času se musí změnit i hodnoty ve výše uvedených tabulkách. V zimě máme normální středoevropský čas, v zimě fungují výše uvedené časy činnosti a odpočinku našich orgánů tak, jak jsou zde uvedeny. V období letního času je nutno k uvedeným hodnotám v tabulkách přičíst jednu hodinu. Takže v zimě má například maximum činnosti srdce v období 11 až 13 hodin, v létě to je však v období, kdy naše hodiny ukazují čas 12 až 14 hodin. Naše orgány  mají maximum činnosti a minimum činnosti stále ve stejný čas. To jen naše hodiny nám šest měsíců v roce nalhávají, že je čas jiný, než skutečný.

Hodin	Maximum činnosti	Minimum činnosti
2 – 4	JÁTRA	TENKÉ STŘEVO
4 – 6	PLÍCE	MOČOVÝ MĚCHÝŘ
6 – 8	TLUSTÉ STŘEVO	LEDVINY
8 – 10	ŽALUDEK	OBAL SRDCE
10 – 12	SLINIVKA, SLEZINA	TŘI OHŘÍVAČE
12 – 14	SRDCE	ŽLUČNÍK
14 – 16	TENKÉ STŘEVO	JÁTRA
16 – 18	MOČOVÝ MĚCHÝŘ	PLÍCE
18 – 20	LEDVINY	TLUSTÉ STŘEVO
20 – 22	OBAL SRDCE	ŽALUDEK
22 – 24	TŘI OHŘÍVAČE	SLEZINA, SLINIVKA
0 – 2	ŽLUČNÍK	SRDCE