Trátak – technika upřeného pohledu
Tato technika má za cíl nejen pročistit naše oči, ale uklidnit, upoutat, soustředit mysl a v určitých případech navíc usnadnit projevení modifikovaných stavů vědomí. Je to velmi stará metoda a znamená fixaci pohledu, nepřetržité zírání na určitý předmět. Má se provádět s jemnou pozorností, vážností a velmi pečlivě.
Dá se provádět různými způsoby a právě tak mnoho účinků má. Dá se provádět na černý nebo zelený kruh (průměr od 1 cm až do 5 centimetrů), na minci, na čtverec papíru (uvádí se rozměr 30 x 30 cm), rozsvícenou lampu nebo na svíčku. Lampa musí mít plamen – nikoliv elektrické světlo. V Indii, Číně a Japonsku se používají fotografie guru, krystalu, černého bodu na bílém pozadí. Cokoli však použijete pro fixaci pohledu, musí být umístěno v úrovni vašich očí. Za jeden z nejúčinnějších a nejoblíbenější se považuje cvičení upřeného pohledu na plamen svíčky. Pro účely probuzení vnitřních sil se dá použít jak svíčka, tak nákres, který je součástí tohoto textu.
Cvičíme v místnosti a dbáme na to, aby nebyl průvan a aby se plamen nechvěl. Svíčku, diagram, či jiný předmět umístíme 1,5 metru (některé prameny uvádějí vzdálenost 1,5 až 2 m) před sebe v rovině očí. Používáme-li svíčku, pak je lepší cvičit v tmavší místnosti, používáme-li nákres, je výhodnější dbát na dobré osvětlení nákresu či bodu.
Pro cvičení volíme meditační pozici, ve které vydržíme „bezbolestně alespoň deset minut. Pokud nezvládáte nic z jógy, usedněte na židli, aby páteř byla volná a rovná. Tedy tak, aby hlava spočívala volně na krčních obratlích. Ideální je tzv. klekačka. Vyrovnáme páteř a zklidníme mysl. Svou pozornost odpoutáme ode všech dojmů vnějšího světa i od vlastních myšlenek. Je-li mysl naprosto ztišena, obemkneme jediným pohledem nejdříve celek:
a) plamen svíčky
Sledujeme předmět, na němž je svícen postaven, tvar svíčky a měnící se plamen. Oči zůstávají široce otevřeny a NEMRKÁME. Pak přecházíme k uvědomování si detailů plamene, aniž ztrácíme ze zřetele celek. Ten pouze ustoupí do pozadí jako skála, z níž vystupuje vytesaná postava člověka. Soustředíme se na tvar plamene a na jeho temnější střed. Pomalu postupujeme k obvodu. Procházíme několika vrstvami různé intenzity světla až k záři, která se šíří kolem. Setrváme tak dlouho, dokud jsme schopni vydržet bez mrknutí. Necháme oči chvíli slzet a jemně je zavřeme. Pozorujeme jev při zavřených očích. Po celou dobu pohled nesmí uhnout ze sledovaného bodu. Ani když zjistíte, že kolem plamene vidíte slabou zář. Za úspěch se dá považovat, když přestanete vidět cokoli kromě světla ve směru, jímž se díváte.
V temném prostoru naší mysli vypluje za kratičkou chvíli malý zářící bod. Pozorujeme toto světlé semínko podobné pšeničnému zrnku. Zaznamenáváme jeho tvar i barvu, která se postupně mění. Záleží na stavu a uklidnění mysli, intenzitě pozornosti i na délce cvičení. Jestliže jsme předmět pozorovali nejméně 5 minut, bude semínko zářit více do červena. Byla-li to jen minuta, bude černé nebo bílé. Podařilo-li se nám mysl naprosto zklidnit a ustálit, bude zářící předmět po určitou dobu stát, ne-li, bude se zvolna pohybovat do stran. Pak se stane nejasný, až zmizí úplně. To vše se odehrává během jedné nebo několika málo minut. Až zmizí zářící semínko, ponecháme oči ještě uzavřeny a čekáme, až se objeví znovu. Když po několika vteřinách vypluje, pozorujeme opět – naprosto ztišeni – jeho barvu a tvar, které jsou trochu odlišné od prvního vidění. Opakujeme znovu – až semínko úplně zčerná a splyne s pozadím, otevřeme oči. Postup můžeme opakovat.
b) kresba (bod)
Položte kresbu před sebe a dbejte na dobré osvětlení nákresu. Upřete pohled na bod v malém centrálním čtverečku. Oči jej nesmí opustit během celého cvičení fixace. Lehce vyvalte oči, ale nemrkejte – i když budou štípat. Je to normální jev. Dýchejte klidně a s plně soustředěným vědomím pozorujte celek obrazu. Pojednou se začnou objevovat „úpravy obrazu: kříž, ovály, nepravidelnosti atd. Nezáleží na tom, co se vám objeví. Podstatné je trpělivě pozorovat modifikace obrazu, které se vám budou objevovat. Asi po minutě (nevšímáme si hodinek!!) zavřete oči a zakryjte je dlaněmi, aby se vytvořila dostatečná tma. Reziduální negativní obraz se vám po chvíli objeví za zavřenýma očima. Je velmi přesný. Bude však mít překvapivě odlišné geometrické motivy od obrazu, který jste pozorovali otevřenýma očima. Pozorujte tento vnitřní obraz a všechny modifikace, které časem vystoupí. Jakmile se tento obraz téměř rozplyne, vzdalte ruce, ale ponechte zavřené oči, otočte se ke zdi nebo pohlédněte na strop a pozorujte nový reziduální obraz. Jestliže víčka byla přímo osvětlena lampou, obraz ihned zmizí. Při celém cvičení nezapomeňte také sledovat okrajem pozornosti svůj dech.
Poslední fáze cvičení začíná, jakmile se vnitřní obraz zcela rozplyne. Znovu položte dlaně na oči (aby se obnovila tma) a potom si představujte – tedy obnovte v paměti – původní obraz takový, jaký jste pozorovali na začátku cvičení očima otevřenýma. Není to snadné.
c) stín
Zajímavé je cvičení upřeného pohledu na vlastní stín. Provádíme jej ve volné přírodě na místě, kde můžeme zůstat chvíli nerušeni. Obloha musí být naprosto jasná a prostor před námi bez vysokých stromů a domů. Posadíme se opět do některé z meditačních poloh tak, abychom měli před sebou svůj vlastní stín, pokud možno ostrý. Nejdříve vnímáme svůj stín jako celek, pak se soustředíme na střed krku na stínu, kde je podle starověkých mistrů umístěno důležité energetické centrum (višuddha čakra). Setrváme opět tak dlouho, dokud vydržíme bez mrknutí. Když nám oči počínají slzet, zavřeme je. Po několika vteřinách je znovu otevřeme a podíváme se vzhůru, do modré oblohy. Sledujeme pozorně obraz, který vidíme. Všímáme si jeho tvaru, barvy i pocitů, které náš vjem doprovázejí.
d) čelo
Velmi zajímavé výsledky má soustředěný pohled na vlastní čelo. Posadíme se před zrcadlo (dostatečně velké) a zaměříme svůj pohled na tzv. třetí oko – adžná čakru – na střed mezi obočím a trošinku výš. Soustředění se do tohoto místa přináší velmi zajímavé výsledky harmonizováním činnosti této čakry.
Dokonalého mistrovství lze dosáhnout tehdy, až budete cítit, že vy sami vyzařujete světlo. Toho však lze podle starověkých tradic dosáhnout jen s pomocí kvalifikovaného učitele.
Technika upřeného pohledu se může provádět v jakémkoli okamžiku dne, ale nejlépe je cvičit je večer před sunutím. Dobře vyprazdňuje mysl od denních starostí a představuje účinnou hráz mezi bděním a spánkem, který bude tímto cvičením klidnější, hlubší a tím i velice osvěžující. Rovněž představuje přípravu ke složitějším meditačním technikám.
Dovolujeme si opět zdůraznit pravidelnost a vytrvalost jako ve všem ostatním. Od prvního pokusu s nákresem nebo se svíčkou se projeví lehce pozorovatelné výsledky. Výhoda tohoto cvičení je, že upoutává pozornost, aniž by působilo rozptylování mysli. Technika upřeného pohledu přináší ovoce nejen očím, ale ve všech směrech života, většího klidu, zlepšené paměti, zvýšené schopnosti vizualizovat. Odstraňuje všechny defekty zraku a zároveň rozvíjí duševní síly, které velmi pomáhají koncentrovat mentální schopnosti. Také účinně bojuje proti stresu moderního života. Náš civilizovaný svět nás ohrožuje po celý den ustavičným bombardováním smyslovými vjemy stále silnějšími a zřídka harmonickými: rámus, informace, televize, zprávy, katastrofy, nadřízení atd. Cvičení upřeného pohledu je zázračný protijed proti nim. Pokuste se převzít toto cvičení definitivně do své každodenní praxe. Celé trvání obnáší 3 až 5 minut, i když nic nebrání v jeho prodlužování.
Podle zkušeností můžeme říci, že cvičení upřeného pohledu má psychické účinky a léčí oční nemoci. Vždy zlepšuje zrak jak u krátkozrakých, tak u vetchozrakých. Znovu zdůrazňujeme, že jako u všech očních cvičení, i zde se cvičí BEZ BRÝLÍ.
Použijete-li k cvičení nákres, budou účinky trochu jiné, než u cvičení na svíčku, bod či stín. Tentokrát je středem zájmu vnitřní obraz, než samotná fixace. Jde o psychické (paměťové) pocity, než fyzické cvičení nehybnosti očí. Účinky psychické tedy převládají v tomto případě nad fyzickými (které však rozhodně nejsou zanedbatelné, nebo sníženy!).
Cvičení upřeného pohledu napomáhá zvládat stavy roztěkanosti a usnadňuje kontrolu mysli. Posiluje vůli a pohledu dodává vnitřní sílu a stálost. Zklidňuje mysl a působí blahodárně na nervovou soustavu. Uvádí do hlubší koncentrace a probouzí jasnozřivou schopnost. Vnější cvičení posiluje zrak.
Tak jako u všech cvičení starověké Indie, Japonska, Číny či Tibetu, tak i tady platí jednoduché doporučení. Při začínání s tímto cvičením řídit se především hlavním pravidlem: nenásilí. Buďte opatrní, a pokud vám cvičení bude nepříjemné, zkraťte délku trvání cvičení nebo ho na čas úplně vynechte.