Bhrámarí je dechová technika, která má několik stupňů. Je dobré naučit se jednotlivé stupně tak, jak jdou za sebou. Než zažijeme a budeme umět procítit určitý stupeň, neměli bychom se pouštět do dalšího. Pro ty, kteří toto cvičení ještě necvičili, budiž útěchou, že při denním praktikování tohoto cvičení lze zvládnout i poslední stupeň během patnácti až dvaceti dnů.

FÁZE I

Sedneme si na paty (diamantový sed – vadžrásana) a v sedu maximálně relaxujeme. Představíme si na hlavě a vzadu na ramenou body a ty se budeme snažit spojit. Zakloníme hlavu a stáhneme ramena vypnutím hrudi tak, jak jsme schopni. Trochu pohneme hlavou a rameny prohloubíme prohnutí. Po chvíli uvolníme svaly a páteř narovnáme. Sedíme tak, aby páteř byla rovná. Přiškrcením glotis vytvoříme udždžáji a sledujeme šumot v krku. Sledujeme tělo, jak se samo, aniž bychom ho ovlivňovali, ztotožňuje s dechem. Vnímejte šum v části hrdla, kde se vytváří. Soustřeďte se na tento šum a hledejte jakou tóninu má při výdechu a jakou při nádechu. Sledujte rozdíly. Zjišťujeme, že při výdechu je hlubší a při nádechu je tón vyšší.

Dechové techniky

Nyní si představte graf dechu a zaměřte svoji pozornost na vrcholy výdechu. U jednoho z výdechových vrcholů uveďte při nádechu do činnosti hlasivky tak, že vytvoříte zvuk. Při výdechu zvuk pokračuje, avšak má samovolně nižší tón, než jsme vydávali při nádechu. Oddalte od sebe zuby tak, aby při zvuku o sebe horní a dolní zuby navzájem jemně narážely (jedná se o malinky kousek). Tím zesílíte vjem vibrace, kterou vámi vytvářený zvuk vytváří. Vnímejte vibrace v lebce, hrdle a hrudi. Napřed postupně a potom najednou. Sledujte, jak vám zní, vibrují, doslova se otřásají pod silou tohoto zvuku. Při nádechu vyšší – jako vosa, při výdechu jako čmelák.

Pomalu přejdeme v udždžáji a snažíme se sledovat vibrace v těle i nadále jen pomocí udždžáji. Po chvíli uvolním glotis, necháme hlavu poklesnout na prsa a uvědomíme si, jak příjemné bylo toto sledování našeho těla a jeho reakcí. Mírně pohneme hlavou do stran, uvědomíme si, kterými body a plochami se dotýkáme země, pomalu pohneme trupem do stran, POMALU otevřeme oči – vyvarujeme se prudkého nárazu světla do očí.

V této fázi cvičení jde o to, abychom si uvědomili mechanické působení zvuku na naše tělo. Podobného efektu (i když mnohem slabšího) lze dosáhnout pozorováním svého těla na různých hudebních produkcích, kdy například při zvuku zesílené baskytary takový tón prochází doslova celým naším tělem. Podobný účinek mají třeba basy varhan nebo údery do velkého bubnu. Nám však jde o to, abychom mohli takovýto stav navodit cíleně a naučili se ho analyzovat.

FÁZE II

Úvod je stejný jako u fáze I. a je platný pro všechny čtyři části cvičení.

Sledujeme vlny dechu, necháme stoupat nádech, klesat výdech a sledujeme šumot, který je v nádechu vyšší a ve výdechu nižší. Sledujte vibrace této tóniny v lebce, hrudi a krku. Přejděte na bhrámarí v intenzivnějším zvuku. Nechte rozlévat vibrace v lebce i po celém těle. Přejděte do udždžáji. Tiše nadechujte v šumotu a vydechujte v šumotu. Zastavte se u zlomů dechu. Prodlužte tyt zlomy a pozorujte je. Na vrcholu vždy chvilinku setrvejte, ale bez jakéhokoli napětí. Tak prožívejte kumbhaku (zádrž dechu s plnými plícemi) a suniaku (zádrž dechu s prázdnými plícemi). Necháme klesnout hlavu, lehneme si do šavásany a relaxujeme.

Bhrámarí lze použít při hypofunkcích, letargii, depresi, všude tam, kde je zapotřebí povzbudit mozkovou činnost. Patří mezi cvičení, která velice uklidňují. Pomáhá při nespavosti, zlepšuje koncentraci a soustředění. Při aplikaci při prvních známkách neklidu může anulovat cerebrální napětí (například při strachu).

FÁZE III a IV pouze při osobní výuce.