Žádný monument nesymbolizoval téměř boží moc faraóna lépe, než Cheopsova pyramida. Velké pyramidě se co do velikosti a konstrukční přesnosti nikdy nic nevyrovnalo. Pyramida váží zhruba šest milionů tun. Až do postavení Eifelovy věže byla Velká pyramida nejvyšší stavbou na světě. Na její výstavbu byly použity více než dva miliony kamenů. Žádný kámen neváží méně než tunu. A některé více než sedmdesát tun.

Uvnitř jsou komnaty propojeny chodbami. K povrchu vedou šachty. Dnes je pyramida hrubý kámen, ale kdysi to bylo do zrcadlového lesku opracované zdivo. Má se za to, že vrchol Velké pyramidy byl ozdoben ryzím zlatem. Sluneční paprsky oslňovaly na stovky kilometrů. Po staletí odborníci spekulují o účelu pyramid. Tradiční teorie tvrdí, že pyramidy byly symbolickou bránou do posmrtného života.

Jiní se domnívají, že pyramida byla astronomická observatoř. Někdo říká: pomůcka ke geografickému měření. Jedna bizardní teorie uvádí, že Velká pyramida byla obilním silem. Ovšem odborníci se dnes už většinou shodují, že pyramidy byly mnohem víc, než jen gigantické hrobky. Nikdo ještě nenašel žádný důkaz nikde o pohřbení uvnitř pyramidy a pořád nevíme, jak byly postaveny.

Učenci tvrdí, že technologie mohutných pyramid nemusela být lidem dostupná v tom okamžiku dějin lidstva, kdy byly tyto stavby vybudovány. Stavitelé pyramid znali informace, které byly znovu objeveny až  po staletích. Například výška pyramidy koresponduje se vzdáleností ze Země ke Slunci.

Pyramida byla přesně zaměřena do čtyř světových stran s přesností, které nebylo nikdy dosaženo. A co je úžasné, Velká pyramida leží v přesném středu zemské pevniny. Ten, kdo postavil Velkou pyramidu, uměl přesně určit zeměpisnou délku a šířku. Je to udivující, protože technologie určování zeměpisné délky byla v naší době objevena až v šestnáctém století. Pyramidy byly vybudovány v přesném středu Země. Také výška pyramid – jsou vidět z nesmírné výšky, jsou vidět i z Měsíce. Navíc tvar pyramidy je jeden z nejlepších pro radarový odraz. Tyto důvody vedou některé výzkumníky k názoru, že egyptské pyramidy byly postaveny mimo své jiné účely také kvůli navigaci případnými mimozemskými badateli.

Cheopsova pyramida se nachází něco více než osm kilometrů západně od Káhiry. Je postavena na uměle vytvořené rovině s rozlohou 1,6 čtverečních kilometrů. Její základna se roz­prostírá na 52.900 čtverečních metrech a je téměř na milimetr ve vodorovné poloze. Na stavbu bylo použito dva a tři čtvrtě milionu kamenných kvádrů, přičemž nej­těžší mají hmotnost až 70 tun. Zapadají do sebe tak přesně, že už sám tento fakt je záhadou. Dodnes zůstává záhadou technická stránka vybudování pyramid, neboť ta by byla velkým problémem i pro současnou vyspělou tech­niku. Proto nechybějí ani hypotézy, že při stavbě pyra­mid byly používány magické síly – na papyrech napsané magické formule umožňovaly hýbat těžkými kamennými kvádry a s překvapující přesností je na sebe nasazovat. I když více archeologů tvrdí, že Velká pyramida v Gíze v Egyptě byla postavena v letech mezi 2686 až 2181 př.n.l., přece je další velká skupina vědců, kteří s tímto datem nesouhlasí. Edgar Cayce uvedl, že tyto pyramidy byly postaveny před deseti tisíci lety a další uvažují, že pyramidy postavili obyvatelé Atlantidy, kteří ještě před kataklyzmatem, který zničil jejich kontinent, hledali útočiště především v Egyptě. Vytvářeje centra vědy, stavěli také svatyně ve tvaru pyra­mid, kde bylo možno ukrýt velká tajemství.

Úhel mezi bočními stěnami a základnou je 51° 51′. Pyramida se skládá z 203 vrstev kamenných bloků, které váží od 2,5 do 15 t. Některé bloky v dolní části pyra­midy u základny váží do 50 t. Původně byla celá pyramida pokryta jem­ným bílým a leštěným vápencovým obalem, ale kámen byl použit na stavby, především po častých zemětřeseních v oblasti. Obdivuhodná je i schopnost starých Egypťanů upravit skalnatý podklad pro základy staveb, kdy např. základna Velké pyramidy má na 230 m sklon pouhý 1 cm.

Celková hmotnost tohoto stavebního díla se odhadu­je na 5,976 mil. tun. Hmotnost pyramidy je v poměru k hmotnosti Země 1 : 10¹⁵. (Hmotnost pyramidy je jedna triliontina hmotnosti Země). Pyramida je vysoká 280 egyptských loktů a strana čtvercové základny má 440 egyptských loktů. Jestliže obvod základny vydělíme dvojnásobnou výškou pyramidy, dostaneme Ludolfovo číslo – 3,1416. (440*2/280=22/7). Odchylka od Ludolfova čísla činí pouze 0,05%. Obvod základny se rovná obvodu kružnice o poloměru rovném výšce pyramidy.

Poměr 22/7 se vyskytuje i u dalších pyramid a na­bízí se otázka, proč jej Egypťané používali a jaké hlubší souvislosti se skrývají v čísle 7 a sedminových dílech. Například královská komora je umístěna ve 2/7 výšky, přibližně ve 42 metrech. Sedminy umožňují dospět i k číslu e, základu přirozených logaritmů, popisující­mu většiny přírodních dějů (radioaktivní rozpad, zesla­bení intenzity vlnění při průchodu hmotnou překážkou, vylučování látek z organizmu ap.).

e= 2, 71828…, 19/7 = 2,71728…

Egypťané užívali při stavebních pracích geometric­kých poměrů, např. 3:4:5, které definuje pravoúhlý trojúhelník, a to dávno před Pythagorem a jeho větou o čtvercích nad přeponou a odvěsnami (5²= ² + 4²). Ať už je pravda jakákoliv, archeologové nepochybně uznáva­jí zručnost dávných stavitelů, např. Flinders Petrie dospěl k závěru, že omyly v měření byly tak malé, že by je překryl palec. Zdi spojující chodby, klesající 107 m do středu pyramidy, vykazovaly odchylku jen 0,5 cm od dokonalé přesnosti. Můžeme tajemství pyramid vysvětlit pedantností faraónových architektů a stavitelů nebo neznámou egyptskou magií, či prostou nutností dodržet rozměry co nejpřesněji k dosažení co nejvyššího účinku pyramidy?

Původní výška od základny k vrcholu je 146,59 m. Je to pouze náhoda, že toto číslo vyjadřuje vzdálenost Země od Slunce, uvedenou v milionech kilometrů? (Střed­ní vzdálenost Země – Slunce je 149,6 x 10⁶ km, minimál­ní vzdálenost je 147,1 x 10⁶ km.) Průměr naší planety na rovníku je 12.756.326 m. Den na Zemi trvá 86 400 s. Když vydělíme metry sekundami, dostaneme výšku pyramidy 147,64 m.

Základnu tvoří čtverec o straně 230,36 m, což se rovná 440 egyptským loktům, což je 365.242 jednotkových měr, podle kterých byla Cheopsova pyramida postavena, tzv. pyramidových metrů a to odpovídá počtu dní v roce. Egyptský loket je přesně jednou desetimiliontinou zemského poloměru.

Pomocí analytické metody vypracované W. Kokoczkou (Polsko) se dají z číselné hodnoty rychlosti světla, zakódované v Cheopsově pyramidě, získat hodnoty, které vyjadřují ženský i mužský gament (23) a také zygotu (46), které určují počátek života (23 a 46 je počet chromozomů).

Velká pyramida přesně vyjadřuje vztah 2pí mezi obvodem a poloměrem Země. Výška pyramidy je 481,4 stop. Obvod kruhu čtverhranné základny je 3.023 stop. Výška pyramidy násobená 2pí je 3.023 stop.

Vysloužilý odborník, bývalý zaměstnanec NASA, Jim Bowles napsal knihu „The Gods, Gemini and the Great Pyramid“, v níž podává vědecké vysvětlení příčiny posunu zemské kůry. Rovněž diskutuje o podobnostech mezi obrazci v Nazce, Velkou pyramidou a egyptskými hieroglyfickými texty. Bowles si všímá, že Velká pyramida a plošina Nazca by byly na rovníku, pokud bude severní pól umístěn na území jihovýchodní Aljašky. Pomocí souřadnic a sférické trigonometrie demonstruje v knize pozoruhodný vztah (2pí) mezi třemi body – starověkými místy.

Tento vztah pochopitelně existuje i mezi Velkou pyramidou, plošinou Nazca a osovým bodem „starověké linie“, bez ohledu na to, kde ležel severní pól. Tento vztah lze použít k určování vzdáleností mezi třemi body i na rovinné ploše. Vzdálenost mezi Velkou pyramidou a Nazkou (základna trojúhelníku) je 7 677,6 mil. Vzdálenost obou předhistorických míst k bodu osy v jihovýchodní Aljašce je 6 215 mil. Tento trojhran se základnou 7 677,6 mil a stranami o délce 6 215 mil tvoří rovnoramenný trojúhelník s vnitřním stranovým úhlem 51° 51′ a výškou 4 887,72 mil. Výška je vypočtena podle Pythagorovy věty: a²+b²=c². Shodný výsledek získáme také násobením výšky trojúhelníku číslem 2pí a čtyřnásobkem jeho základny.

,1416 x 2 = 6,2832

4 887,72 mil x 6,2832 = 30 710,4 mil

7 677,9 mil x 3 = 30 710,4 mil

Další zajímavý geometrický vztah našel Bowles v rozměrech královské komory ve Velké pyramidě, kdy hodnoty 3-4-5 elegantně vyjadřují Pythagorovu teorii ²+ 4² = 5². V královské komoře má úhlopříčka vedená z východní zdi hodnotu 309“, vzdálenost komory je 412“, střední úhlopříčka je 515“. Nad vstupem do komory je jediný kámen s dvojnásobnou výškou. Úhlopříčka této kamenné desky vyjadřuje při naměřených hodnotách 124“L x 93“H x 155“ trojúhelníkový vztah.

Vzdálenosti mezi Ollantaytambo, Velkou pyramidou a osovým bodem na „starověké linii“ vyjadřují tentýž geometrický vztah 3-4-5. Vzdálenost velké pyramidy od Ollantaytambo(7 472 mil) je přesně 30% obvodu Země. Vzdálenost od Velké pyramidy k Machu Picchu a osovému bodu na Aljašce udává hodnotu 25% obvodu Země. Rozpůlením tohoto rovnoramenného trojúhelníku na výšku získáme dva pravoúhlé trojúhelníky se stranami 15% – 20% – 25%.