Pyramidy 8 – Záhadná sfinga 

 

Mýty hovoří o tom, že tato civilizace začala na konci velké katastrofy. To je onen První čas, ona vzdálená epocha bohů, kterou připomínají mýty, kdy všechno začalo. A skutečně to byl první čas pro lidstvo. Tehdy začínají naše vzpomínky.  Také John West datuje Velkou sfingu na konec této vzdálené doby ledové. Ale s její faraónskou tváří a pokrývkou hlavy?

Podíváte-li se na hlavu, vidíte, že je v mnohem lepším stavu, než tělo. I když je hlava vytesána z mnohem tvrdšího vápence, rozdíl mezi stavem hlavy a těla je extrémní. Ještě důležitější je, že hlava je neúměrně malá. Zejména z pohledu ze vzduchu vidíme, že tělo sfingy je dlouhé a zploštělé a hlava na něm vypadá skoro jako špendlíková hlavička. To nám naznačuje, že hlava byla znovu vytesána. Jinými slovy: tato hlava není původní. V nějakém bodě své dlouhé historie byla hlava udělána znovu. Je možné, že historie sfingy byla asi takováto:

  

 

Dávno před tím, než se stal Egypt pouští, byla Gízská plošina úrodnou savanou. Na jejím okraji byl velký výstupek přírodní skály. Neznámá skupina sochařů využila této vyčnívající polohy a vytesala skálu do tvaru obří tváře. Mohla to být tvář boha nebo lva. Když byla sfinga vysekána z okolní podkladové horniny, stovky obrovských bloků vápence – některé vážící více než 100 tun, byly čistě vykopány a dopraveny na toto místo.  Zde zdánlivě bez námahy byly vyzdviženy a zasazeny na místo. Nic v dynastickém Egyptě – Egyptě, který známe – se tomuto nepodobá. Všechno ukazuje na jinou, dřívější epochu. Čas plynul. Změna počasí přinesla do této oblasti přívalové deště, signalizující konec doby ledové. Deště erodovaly lva do tvaru, jakým je dnes. Když deště ustaly, kdysi úrodné savany se změnily v Saharskou poušť. Písek navátý větrem pohřbil sochu až po krk a na tisíce let chránil její tělo i výmluvné stopy působení vody. Ale co tvář, která stále zvětrávala a zmenšovala se? Patrně byla znovu vytesána. Rozhodně králové čtvrté dynastie, kteří postavili pyramidy kolem 2500 př.n.l. sfingu odkryli a její tvář opracovali ke svému obrazu. Faraón Rachev sfingu nepostavil – restauroval ji.

  

 

Byla to anebo nebyla dávná geneze Egypta a lidské civilizace? Tyto monumenty viděly míjet tisíciletí a střežily své tajemství v majestátním tichu. Někteří věří, že se v nich odráží obloha a souhvězdí, že staří astronomové zde zapsali úžasné datum. Už ne mlhavými termíny, ale neomylně a podrobně.

Staří astronomové, stojící v Gíze, viděli nepřerušovaný 360 stupňový horizont, který vyzýval k pozorování bodů východů Slunce a hvězd. Jejich pozornost přitahoval i jiný směr. Linie sever-jih, rozdělující oblohu přímo nad jejich hlavami. Pozorovali hvězdy, jak tuto linii přecházejí. V roce 10.500 př.n.l., kdy tuto linii překročily tři hvězdy Orionova pásu, překročily ho v postavení, které se přesně shoduje s rozmístěním tří pyramid na Zemi.

 

Další detail. Sledujme horizont Gízy tam, kde Orion zapadal v roce 10.500 př.n.l. Pozorovatelé ho tehdy viděli tam, kde je Orionův pás se zázračnou přesností vyznačen třemi malými pyramidami, stanovujícími přesně, kde zapadal kolem roku 10.500 př.n.l. Jestli si myslíte, že to je náhoda, jsou tu další věci. Podívejme se na jeden magický den v roce, kdy severojižní cesta tří hvězd v pásu se přesně shodovala s východem Slunce. V tento zvláštní den Slunce vycházelo přesně na východě. Dnes sfinga hledí na souhvězdí Ryb. Posuňme však ručičky precese zpět v čase a uvidíme, co se stane. V době 10.500 př.n.l. vycházelo Slunce přesně na východě – přímo v linii se sfingou a východem souhvězdí Lva. Je to tedy v této době, ve věku Lva, kdy sfinga hleděla na svůj vlastní obraz na obloze.

 

Jestli to nestačí, jsou tu další věci. Proč je sfinga umístěna napravo od hlavní osy východ-západ této pyramidy a proč se zvýšená cesta odklání na jih? Staří stavitelé pyramid nedělali nic náhodně. Jaký má tedy tato nepravidelnost význam? Zvýšená cesta se odklání o 14°, sfinga je trochu nalevo. Proč? Odpověď má počítač. Ukazuje nám, že toto je místo, kde vycházelo Slunce přesně ve směru této cesty, 14° doprava v perfektní linii se zvýšenou cestou. Co tu tedy máme? Nalevo je souhvězdí Lva a je napůl pohřbeno pod horizontem a vyčnívá jen hlava a ramena. A to je to, co viděli, když se dívali na východ. Slunce vychází ve směru zvýšené cesty a nalevo je sfinga napůl pohřbená v písku s vyčnívající hlavou a rameny. Právě tak vycházelo souhvězdí Lva s vyčnívající hlavou a rameny nad horizontem.

Sfinga a pyramidy společně tvoří gigantický astronomický hologram oblohy nad Egyptem z období kolem roku 10.500 př.n.l. V této epoše a jedině v této epoše jsou klíčová nebeská tělesa představena s bezchybnou přesností, nahlížená z každého myslitelného úhlu vesmíru. Když si připomeneme zázračnou přesnost, s níž stavitelé pracovali, je nemožné připsat takový do sebe vzájemně zapadající komplex náhodě. To, co tu máme, je obrovské a záměrné vyznačení času pro epochu 10.500 př.n.l. Téměř 8.000 let před tím, než údajně vznikla egyptská civilizace.

Pro Egypťany to byla brána do podsvětí, kde Usírev vládl mrtvým, brána pro zemřelé faraóny, aby se znovu zrodili mezi hvězdami. Tehdy stejně jako dnes, gigantická nekropole, kde mrtví z nesčetných století spočívají na místě nevysloveného mystéria a posvátnosti sahajících zpět, k úsvitu času. Každá civilizace odkazuje k mýtu o stvoření. K začátku. Ale Egypťané zcela jasně vyjádřili, co se stalo NA JEJICH začátku. Říkají nám, že země byla celá pod vodou a že z té vody se vynořila fyzická, materiální země, prapůvodní vyvýšenina, na níž začalo stvoření, kde byl první úsvit a první západ slunce. Je to jakoby král, který postavil tyto pyramidy, znovu předvedl ten okamžik, onen „čas bohů“. Bylo by normální, kdyby ho chtěli oslavit, uchovat, chcete-li, ve velkolepé podobě. Myslíme si, že jestliže existuje prapůvodní vyvýšenina, je to Gíza. Skutečně, texty odkazují na Gízu, Heliopolis jako na místo stvoření. A co jiného bychom mohli čekat, než že onen fantastický moment stvoření bude oslaven takovýmito monumenty. Je docela dobře možné, že sfinga může být fyzickým pozůstatkem ztracené civilizace, která se dotkla tohoto místa před dvanácti a půl tisíci lety. Netvrdíme, že pyramidy jsou staré 12.500 let, říkáme jen, že tyto pyramidy mluví o tomto velmi vzdáleném datu. Nepochybujeme, že Egypťané byli dědici starého vědění a moudrosti. Je absurdní naznačovat, jak to dělávají egyptologové, že tyto monumenty byly výtvorem nějaké civilizace v plenkách. Tyto monumenty vyjadřují obrovské, naakumulované znalosti a moudrost. Tyto monumenty mohou být koncem něčeho, nikoli začátkem.

Tito lidé obývali svět, který si jen ztěží dokážeme přestavit. Jaké vědomosti zdědili z hlubin prehistorie?

Vědecká opozice tvrdí: „Kdybychom tento alternativní názor přijali, ocitli bychom se ve slepé uličce. Máte tu tedy předdiluviální civilizaci – a potom nic. Nemáte nic. Jak dlouho? 1000 let, 2000 let – a pak se objeví znovu. Kde je nějaké spojení? Kde jsou další důkazy o této kultuře? Ukažte nám kus keramiky, ukažte nám nějaký nástroj, nápis, nějakou jinou sochu, ukažte nám nějaké archeologické naleziště z tohoto období.“ To je jako říci Magellanovi poté, co obeplul svět, že svět je stále plochý, protože kde jsou ti ostatní, kteří ho obepluli. Tady jde o dějiny celé civilizace. Možná že nepostupovaly v přímé linii od primitivního jeskynního muže až k nám, inteligentním lidem, s našimi vodíkovými pumami a trojbarevnou zubní pastou.

Domníváme se, že nějaká mnohem starší a neznámá kultura mohla zanechat své stopy v podzemních chodbách Velké pyramidy anebo v údolních a pohřebních chrámech u nohou sfingy. Oficiálně se datují do dob faraónů, ovšem jen na základě chabých, nepřímých důkazů. Jejich holá a masivní strohost mate archeology, neboť se zcela liší od staveb v Egyptě, které známe. A nebyly by pozůstatky takové doby pohřbeny hlouběji, než dosud kdokoliv hledal?

Jde o to najít pravdu. Je potřeba několik vědních disciplín, abychom zjistili, o co tu jde. A to není úkolem pouhé egyptologie. Přijít na takovéto místo s jednorozměrným názorem, s úzkou perspektivou a tvrdit, že tímto úzkým pohledem můžeme toto místo interpretovat, je špatnou službou lidstvu, protože brání jiným disciplínám uplatnit zde inteligenci.

Staří Egypťané věřili, že byl První čas, počátek, kdy vládli bohové. Je Velká Sfinga odkazem nějaké neznámé civilizace? Jsou pyramidy postaveny náhodně, jak se domnívají odborníci a nebo podle nějakého plánu, započatého před úsvitem historie a předaného faraónům, aby ho dokončili? Staří Egypťané v takový odkaz věřili.