Pyramidy – Egyptské stavby a mikrovlny 

 

Záhadné shody plánů nejstarších egyptských staveb s elektronikou mikrovln

(RNDr. Pavel Smutný, in Phoenix č. 4, 2003) citace:

„Pokud necháte nahlédnout do plánů Údolního chrámu Sfingy, Zádušního chrámu Chafronovy pyramidy, Zádušního chrámu Mankeaurovy pyramidy, nebo Osireionu z Abydosu, či chrámu Hora z Edfu člověku, který má alespoň základy počítačové elektroniky, anebo ještě lépe někomu, kdo má zkušenosti s konstrukcemi mikrovlnných obvodů v pásmu na 1 GHz, tak vám řekne, že jsou to bezpochyby schémata desek plošných spojů i s jejich příslušnými obvody. Platí to pro případ, že neřeknete o jaká schémata či plány se vlastně jedná.

Pro názornost uvedu, že jde o naprosto přesný ekvivalent se známými elektrickými obvody, kde mají svá místa známé součásti od procesoru, přes operační paměť, až po registry, a to vše propojené mikropáskovými vedeními, na nichž jsou zformované cívky, kondenzátory, filtry, směšovače, odbočovače, rezonátory, zářiče ad. Plány nejstarších egyptských chrámových komplexů jako by byly dokonalými nákresy plošných spojů elektrických obvodů pracujících na vysokých frekvencích mezi 1 až 20 GHz s použitím všech potřebných součástek – navíc vytvarovaných v horní vodivé vrstvě přímo na plošném spoji. Odborníci dnes vědí, že výhodou takto moderně vytvářených obvodů je jejich výborná funkčnost i na velmi vysokých frekvencích, nízká ztrátovost a také nízká cena při použití kvalitních podkladových dielektrických materiálů. Na rozdíl od elektrických obvodů s klasickými součástkami se začaly tyto mikropáskové obvody používat ve špičkových vysokofrekvenčních zařízeních teprve až v 80. letech 20. století!

Několik let jsem pracoval na vývoji, testování a výrobě mikropáskových aktivních i pasivních prvků pro pásmo satelitní mezifrekvence (900 až 2300 MHz), takže mohu říct, že mám s nimi dostatek zkušeností. Proto mohu směle vyslovit, že stejně jako se mikropásková vedení podobají svými vlastnostmi z hlediska přenosu signálů vlnovodům, obdobně je možné to prohlásit o vzájemně propojených chrámových chodbách, komorách a místnostech, vytvářejících vlastně vlnové trasy a mikropásková vedení. Aby podobnost elektrických schémat se skutečnými plány zmíněných staveb nebyla pokládána za pouhou náhodu, tak se pokusím uvést příklady funkcí některých zapojení, pro které by jednotlivé obvody mohly sloužit a také co by se dělo se signály v době průchodu těmito zapojeními. Důležité je představit si, že kamenné kvádry a vlastně celé podloží, boční stěny a stropní části egyptských staveb jsou podkladovým materiálem, tedy deskami plošného spoje (dielektrikem), zatímco chodby a místnosti jsou vodivými částmi.

Skutečnost, že rozměry chrámů a jejich chodeb a místností jsou mnohonásobně větší než rozměry našich schémat, hovoří jen o tom, že byla použita jiná vlnění s jinými rychlostmi šíření a různými vlnovými délkami. Podstatné jsou charakteristické veličiny použitých materiálů. Pyramidy byly původně pokryté vyleštěným kamenným obkladem, což mohlo ještě zvýšit účinnost těchto zařízení. Mohly tak sloužit jako primární zářič pro obrovské zrcadlo (odrazovou plochu) umístěnou hluboko v zemi pod pyramidou. Takovou odrazovou plochu mohlo tvořit například obrovské podzemní jezero, nebo dokonce rozhraní mezi vrstvami zemské kůry.

Když plány chrámů zmenšíme v takovém měřítku, že jsou jejich rozměry řádově v centimetrech a analyzujeme je,  potom Údolní chrám spolu se Zádušním chrámem při Chafreonově pyramidě vytvářejí obvod, kde dva vstupní signály jsou slučované do vstupu přes dva vchody do Údolního chrámu a současně jsou už přizpůsobené, filtrované a vyladěné na určité frekvenční pásmo, které prochází bezztrátově dál. Vstupem do Zádušního chrámu dochází k impedančnímu přizpůsobení a signál prochází přes pásmový filtr a feeder do další komory, kde byl zřejmě zesilovaný nebo jinak zpracovaný. Tato místnost vypadá jako patice pro integrovaný obvod nebo integrovaný zesilovač. Dál následuje prostor s navzájem propojenými komorami, které vytvářejí hřebeny sloužící ke sloučení nebo odbočení slabšího signálu od silnějšího. Mohou tu být i flitry nebo urychlovače vedení pro zesilovač. Následně hlavní signál vstupuje do prostoru pyramidy, která sloužila jako dielektrický rezonátor a současně jako primární zářič a anténa pro vysílání i zachytávání signálů – zřejmě do anebo z kosmu. Obvod pracoval pravděpodobně obousměrně.

Položme si teď otázku, kdy vznikly a k čemu sloužily uvedené chrámy? Jsou to všechno velmi staré stavby a jejich nejstarší části jsou datované do období anebo ještě před období velkých pyramid. Zhotovené jsou většinou z bloků o váze 50 až 250 tun, což je skutečně velmi mnoho, neboť i dnes existuje na světě jen několik jeřábů, schopných zvedat taková břemena. Stavby byly velmi pevné a musely zřejmě splňovat podmínku odolat například obrovskému náporu vody, pokud protékala jejich nitrem, anebo musely vést spolehlivě obrovské energie bez nebezpečí poškození. Dík svým masivním konstrukcím se proto zachovaly až dodnes. Je několik možností, k čemu mohly ve skutečnosti tyto mohutné systémy sloužit, ale nedají se vyloučit ani další podobné aplikace:

• Jednou z možností je, že zejména v pozdějších dobách se podle zaznamenaných zpráv o tzv. zasvěcovacích rituálech mohla v prostorách chrámu provádět jakási zvuková terapie, jejímž cílem mohlo být navodit u iniciovaných lidí euforické, nebo jiné vyšší stavy vědomí, případně umožnit v těchto stavech přes pyramidální komplex přijímat, vysílat a zesilovat jisté druhy vlnění. Pokud by se zde zpracovávaly jenom zvukové signály, mohly by být přenášené jen na hranici atmosféry. Rozměry chodeb a místností s šířkou a výškou několika metrů odpovídají frekvencím kolem 10 Hz. Je možné, že se tady manipulovalo právě s těmito frekvencemi, které jsou typické pro ovládání mozkových vln a navozování jiných stavů vědomí apod.
• Další variantou je, že masivní komplex byl vzhledem k lehkému přístupu vody z Nilu zavodněn a vody bylo využito jako vodiče anebo při tekoucí vodě dokonce jako generátoru pravděpodobně elektromagnetického proudu na určitých frekvencích. Ten mohl pomocí tvarovaných komor a kanálů vytvářet velmi citlivý a zároveň výkonný obvod na zachycování velmi slabých signálů a naopak při vysílání zase velmi výkonných signálů.
• Komplexy mohly sloužit také jako generátory elektrické energie podobné vodním elektrárnám. Elektrická energie v nich vyrobená, mohla být např. v určitém frekvenčním pásmu vysílaná na oběžnou dráhu Země, odkud mohla být distribuována dál anebo zpět na různá místa na Zemi.
• Jeden z dalších protagonistů této hypotézy, Daniel Perez z Hollywoodu předpokládá, že chrámy mohou být postaveny podle jakýchsi schémat, jejichž autory byla nějaká starší, technicky nebo duchově vyspělejší civilizace, případně mimozemšťané.
• Kněží (zatím je tak nazývejme) v chrámech s touto strukturou mohli nasimulovat vzájemné propojení přítomných osob na mentální úrovni s cílem vytvářet jakési sítě (můžeme je přirovnat k počítačovým) anebo dokonce vyšší vzájemně spolupracující celky, jejichž pomocí se daly využít mozkové a duchovní kapacity lidí na mnohem vyšší nebo odlišné úrovni. Mohlo být docíleno schopností o nichž nemáme dokonce ani představu. Účelem mohlo být vytvoření jakési nadosobnosti alespoň pro určitou dobu nebo pro jisté časově omezené účely.

 

Důležité je nepodceňovat schopnosti našich předků a zaniklých kultur, protože naše civilizace je až přespříliš materialistická. Pro hmotu nevidí ducha, jehož schopnosti má tendence stále podceňovat a myslet si, že my už téměř všechno víme a ovládáme a že další vývoj je možný jen prostřednictvím špičkové techniky našeho typu.

Podle plánů uvedených staveb jsem zhotovil desky plošných spojů, na kterých právě laboratorně ověřuji skutečnou funkčnost elektrických obvodů, které by měla fungovat podle uvedených předpokladů. K tématu se pak vrátíme.“